Sada 1
101. Pravidla Hry
Øešením této úlohy není smysluplné slovo. Upozoròujeme, že jde o verzi pravidel, která je bìžnì používána v našich krajích, nehrajeme tedy podle starých pravidel.
A Každý hráè má od zaèátku hry svého trenéra a maséra. K tìmto osobám jsou povinni hráèi chovat se za všech okolností slušnì a korektnì a použití pohoršujících èi urážlivých výrokù nebo gest na jejich osoby se považuje za nesportovní chování.
B Za hrubì nesportovní chování se považuje, pokud bìhem hrací doby hráè provede èi se jen pokusí o takové jednání, které by vedlo k pøedèasnému ukonèení utkání pro nìkterého z ostatních hráèù, trenérù èi masérù.
C Každé utkání øídí právì jeden rozhodèí, který má na høišti neomezenou pravomoc k uplatòování pravidel a ducha fair-play.
D Všichni hráèi, trenér èi masér respektují rozhodnutí rozhodèího. Není povoleno znevažovat výroky rozhodèího, rozhodovat místo nìj èi se pokoušet jeho usnesení jakkoliv mìnit. Za nesportovní chování se považuje použití pohoršujících nebo urážlivých výrokù èi neoprávnìných protestù na osobu rozhodèího.
E Hrací doba je pravidelnì pøerušována pøestávkami za úèelem odpoèinku hráèù a tyto pøestávky (vyhlášené rozhodèím) jsou hráèi povinni dodržovat.
F Hráèi hrají po celou dobu jen se svojí výstrojí, brát si výstroj bez dovolení od ostatních hráèù se považuje za nesportovní chování.
G Bìhem hrací doby není povoleno ani žádat ostatní hráèe o zapùjèení èi darování èásti výstroje potøebných ke høe.
H Bìhem hrací doby si mùže hráè draftovat do svého týmu právì jednoho spoluhráèe. Není však povoleno dosáhnout poslední mety s hráèem, který je již v týmu jiného hráèe.
I O draftování do týmu nemùže hráè požádat jiného hráèe, který je již spoluhráèem jiného hráèe.
J Každé simulování èi jakékoliv verbální výroky, které mají oklamat rozhodèího èi ostatní úèastníky hry, jsou zakázané a musí být potrestány jako nesportovní chování.
102. Jak malí
103. 12 obsahuje 26
104. Hvìzdièky
105. Konstrukèní
106. Vnitøní neklid
Hømí proud. Mé srdce pouhý troud
Snad tma mì touží roztrhnout
Ó ráno ran. Jsem rozerván
Káòata krouží. Zvony hran
Yperit vdech jsem - potom zdech
A sny mì rdousí na zádech
Iluze nic, ve svìtle svic
Souboje hadích zøítelnic
Chci ihned opustit svùj svìt
Noc dává ïáblùm pokyn. Vpøed
Tesklivý pach - jsem vìtroplach
Introvert. Slaboch, cítím strach
Intimní image - hledám klíè
Mì táhnou víry. Kamsi pryè
Na zdi smrt - strašný èerný chrt
Alibi hledám - vrak se zvrt
Les mrtvol vidím, ze všech zmol
Vylezli štíøi - hudba v moll
Akord a éter – to je smìr
Od pekla, pøímo na sever
Spí našeptávaè. Mozek stlaè
Nervy se svíjí vysavaè
Erb koster jako pøízrak ber
Soupeøí, v touze najít smìr
Pradávný amulet mì z cesty sved
Reziví mysl - zrak mi zbled
A vrávorám a vlnolam
Hrne mé moøe bùhvíkam
Exil a etan. Krákot vran
Vlci už vyjí ze všech bran
Jenom se rvát - však v ose drát
Vystøelí mozek. Chci se smát
Rezivá snì� mi hyzdí ple�
Satan už volá, pøímo hleï
Led unes touhu. Zbyl mi stres
Existenciální nebozez...
Sada 2
201. Koníèkovka
Cesta je symetrická podle støedu a z posledního pole je možné skoèit opìt na první.
202. Radar
203. Trasa Sendvièe 2009
Letos jsme pro Sendviè chtìli vytvoøit opravdu vypeèenou trasu. Ètyøi vìtve, každá by zaèínala u Býèí skály v Moravském krasu a každá by obsahovala jiný poèet šifer. Udìlali jsme si terénní výlet, prošli to celé s GPSkou, našli vhodná stanovištì pro úkryt šifer. Athaj zmapoval jihozápadní vìtev, Ivo severozápadní, Kaèka severovýchodní a Tom jihovýchodní. Bylo to perfektní, drsné, nároèné.
Celí rozradostnìní jsme dorazili na týmovku k Radkovi, Tomášovi a Fose a zaèali jim nadšenì líèit naše plány: „V tìch místech ještì Sendviè nikdy nebyl!“ volali jsme jeden pøes druhého.
„Sendviè je pøece internetová hra,“ zpražil nás suše Radek, „žádnou trasu nepotøebujeme.“
„Aha...“
Tak na to jsme fakt zapomnìli. Tolik práce a k nièemu! Nebo že by pøece jen ne? Aspoò tu mapu nìjak použít, když už nic jiného...
204. TTTTTTTTT
LOD OBRI SHERY TY SOBE OBJEDTE CEZ UDUSI SRACE TAPE PEREMI LEST REKNE BERLE PLOUN PSO MOR SKONA
205. Video
Zadání nalezene na adrese portálu YouTube.
Sada 3
301. Trezor
Nedávno se mi stala zvláštní pøíhoda. Byl jsem na návštìvì u svého pøítele Karla. Je to zbohatlík, tøípatrová vila v residenèní ètvrti ostatnì mluví za vše. Hned pøi vstupu do domu se mì ujala služka a po schodišti mì dovedla až k jeho pracovnì. To si nìkdo žije! Vstoupil jsem v okamžiku, kdy Karel nìco vkládal do temné díry v protìjší zdi. Asi nìjaká skøíòka na cennosti. Co tam mùže schovávat?
„Co tak tupì zíráš?“ vytrhl mì ze zamyšlení Karel, „ten trezor je památka po dìdovi. Jednoduchá konstrukce, jednoduchý systém, ale funguje spolehlivì.“ Tak tohle bych neèekal. „Vypadá trochu jako stará úschovna zavazadel, co mívali na vlakovém nádraží,“ prohlásil jsem s mírnou ironií v hlase. Karla se to zjevnì nedotklo. „Tak tak, každá èíslice se ovládá zvláštním koleèkem, kterým se dá toèit jen jedním smìrem, což nìkdy zdržuje. Zvláš�, když chceš otoèit dvojku tøeba na nulu. Rodinná památka je ale rodinná památka. A teï mì, prosím, na chvilku omluv, jen ho zakóduji.“
Pøistihl jsem se, že pøemýšlím, jak se dostat dovnitø. Trezor bude asi ocelový, když je tak velký, tady zjevnì dláto nepomùže. Co kdybych zkusil zjistit èíselný kód? Bohužel, Karel obratnì stíní výhled.
Cvak - cvik, cvik, cvik - cvok, cvok, cvok, cvok – zdá se, že každé koleèko vydává jiný zvuk, to je zajímavé. Takže právì pohnul tøemi koleèky, dohromady o jedna, o tøi a o ètyøi.
Škoda, že není vidìt na èíslice. Ale vida – na boèní stìnì je zrcadlo! Co to tam je teï za kombinaci? Samé šestky a devítky. Tak moment, jsou to dvì šestky a ètyøi devítky nebo dvì devítky a ètyøi šestky? Už to zaclonil a zase nic nevidím. Jak to tam bylo? Ty dvì stejné rozhodnì nebyly vedle sebe.
A pozor, už zase cvaká, a zase tøemi koleèky, ale tentokrát úplnì jinými. Dvanáctkrát dohromady, jednotlivé poèty jsem tentokrát nezachytil.
Takhle by to nìšlo, musím ho nìjak pøimìt k pohybu a zahlédnout aspoò nìkteré èíslice. „Pìkný úlovek,“ oceòuji paroží na stìnì. „A to jsi nevidìl salonek ve tøetím patøe.“ Zdá se, že to zabralo. Karel je zjevnì polichocen a na chvíli poodstoupil od trezoru smìrem k paroží.
Nenápadnì zamíøím pohledem k èíselné kombinaci. To je náhoda, tohle je pøece rodné èíslo mé dcery! Už chybí jen 3962. Jojo, dneska už je to sleèna. To už je let, co se narodila; ani na prstech na rukou už to nespoèítám. Ale ta nedìle, to byl nejkrásnìjší den v mém životì.
Úplnì mimo moji pozornost Karel pøešel zpátky k trezoru. K sakru, kolikrát to teï cvaklo? Maximálnì 12x, ale pøesnì nevím. Proè jsem nedával víc pozor? Ale podle zvuku musel pohnout tøemi koleèky. Moje šance na dekódování je tedy zdánlivì minimální.
„Tak a máme zakódováno.“ prohlásil Karel. „Promiò, dneska mám dùležitou schùzku. Ale nezoufej, zavolej mi nìkdy do práce a mùžeme nìkam veèer zajít.“ Na lísteèek mi napsal telefon do práce a vyprovodil mì z kanceláøe. Jen jsem se staèil ohlédnout pøes rameno smìrem k trezoru a vrýt si do pamìti èíslice 230239, i když nevím, jestli mi to k nìèemu kdy bude.
„Ten kód sis vymyslel sám?“ zeptal jsem se s pøedstíranou lhostejností. „Nene, to vymyslel náš bezpeènostní specialista. Je to trochu blázen, nìkde èetl, že nejlepší kódy vznikají jako souèin dvou prvoèísel. Já tomu vùbec nerozumím, ale dùvìøuji mu. Navíc mì pøijde docela levnì.“ „A jak si ten èíselný kód pamatuješ?“ snažil jsem se z nìj ještì dostat po cestì ke dveøím. „Zkrátka pamatuju,“ odsekl už trochu netrpìlivì. „Kdybych si nebyl jistý, mám na to takový speciální složitý postup, podle kterého poznám bez nesnází, zda je èíselný kód správnì.“
„Tak to máš vskutku dobøe zabezpeèené,“ pravím a v duchu se už snažím èíselný kód rekonstruovat. „To mám, èíselný kód navíc není vše, trezor se otevøe až poté, co do mikrofonu zadáš tejné heslo.“ Poklesla mi èelist. Na heslo v životì nepøijdu.
Doma jsem nemohl myslet na nic jiného. Èíselný kód jsem rozluštil docela rychle, ale jak pøijít na heslo? Mimovolnì jsem v kapse nahmatal lísteèek s telefonem. Chvíli jsem si s ním pohrával, když tu mì zaujalo, že je nìco napsáno na druhé stranì. „Hokej, trolej, kolej“ - co to jsou za slova?
A pak mì nìco napadlo! Klíè k heslu je v té písni! Teï už všechno zapadá – rýmovaná slova i to paroží. Že by to bylo ale až tak jednoduché? To ne, to je divné. A co kdyby se kód použil ještì jednou?
Sèítám se zvýšeným tepem. Skuteènì to vychází! Cha, tak tohle že je heslo? Karle, Karle, odkdy posloucháš Richarda?
302. Data
303. Vánoèní dárek
sypat, tìsto, okout, topas
tabák, kvalt, tøeba, atlet
samet, tolik, obout, triga
mýval, líèko, obìti, islám, pùvab, peklo, omìje, brože, pokus, seèna, leona, polil
304. Noty
305. Barevná cesta
Naleznìte cestu ze startu (S) do cíle (C), která prochází stejným poètem
políèek od každé barvy (kromì bílé). Cesta spojuje støedy políèek, skládá se
pouze z vodorovných a svislých úsekù a neprochází stejným políèkem vícekrát.
Kódem je posloupnost poèáteèních písmen barev postupnì navštívených polí (bez bílé).
Pøíklad (kód „COZM“):
Zadání:
306. Dvanáct velkých dìtí
Sada 4
401. Odpoèet
Kód je jednoslovný.CNUJDTRCTPESSEDOSMMESTTYRIIVAEDNALAISEJEDTCTPESSEDMESTTYRIRIVADNASTLN
JEDTRCPSESTETTYRIIVADNAULADOSJEDVTCPETTYRIRIADNAMOJEJDVTCTYRIRIAEDNADNA
PDEJEDTRIVADNAVETACTYJDVAEDNARIDPEJEDNATU
402. Kamarádi
403. Podivný obrázek
404. Tipy
TIPUJEME KOD LOD. NEFUNGUJE? TAK MYVAL. TAKY NEFUNGUJE. NO JO, NESILME, SIFRA EVIDENTNE BUDE SNADNA. DAME TO! ZKUSME NAPSAT DO KOLONKY TRUBADUR. TAKY NIC? SAKRA, AT NA TO DOJDEM. SNAD HESLO SOLOKAPR. ANI TAK TO NEBYLO. DO RITI!
405. Mlha

